Kdo chce pochopit hudbu, nepotřebuje ani tak sluch, jako srdce.

12. srpna 2014 v 17:47 |  text
Víte, asi to není tak jednoduché mít jednu jedinou oblíbenou píseň. Oblíbených písniček mám hned několik a to jen proto, že mi připomínají určité okamžiky nebo konkrétní osoby. Nelíbí se mi třeba z hlediska žánru nebo zpracování, ale zkrátka se mi k nim pojí nějaká chvíle či vzpomínka. A pak jsou tu také písničky, které pro mě hodně znamenají svým textem. Pokud jde o text, libuji si v Coldplay, Keane, Placebo, Kryštofovi i Jarku Nohavicovi. Ale přeci jen je tu jedna, ke které mám zvláštní, hlubší a dlouhotrvající vztah. Ta skladba je příšerně majetnická a vlastně mi nepřipomíná žádnou situaci, jen ji mám ráda už od dětství, kdy si ji táta pouštěl doma, tehdy ještě v tom starém domě mé babičky - Every Breath You Take od Stinga. Kdysi jsem mívala i spoustu dalších oblíbených písniček, ale jelikož jsem je poslouchala stále dokola, teď už je ráda nemám. Miluju starší hudbu, a mám ji někdy i mnohem raději než tu moderní.. Mám ráda Leonarda Cohena, i Guns 'n' Roses, Nirvanu i Beethovena. Nejsem typický moderní posluchač, nemám ráda disco, ani techno, ani žádný další hudební žánry "pro mě beze smyslu". Pokud něco poslouchám, ráda v tom nacházím konkrétní smysl, hloubku. Neuvěřitelně mne také naplňují francouzské melodie v podání Yanna Tiersena.


Abychom se tedy dostali k nějakým těm mým oblíbeným písničkám.. je jich fakt hodně moc, tak se pokusím alespoň o nějaký výběr!

  • Moje asi nejvíc nejoblíbější písnička je už výše zmíněná | Every Breath You Take (znám ji od dětství a provázela mne i při mé chvilce slávy na maturitním plese)
  • Pak mám ráda ty klidné melodie od Coldplay | The Scientist, Yellow
  • Z českých pro mě hodně znamenají písničky od skupin Kryštof, Lucie, Chinaski a mnoho dlaších | Plán, Amerika (ta mi připomíná Jakuba), Hlavolam
  • Nebo ta píšnička, co mi Kubík poslal jen tak | Miluju Tě od Petra Šťastného
  • Taky mám ráda | Somewhere only we know od Keane

A takhle bych mohla pokračovat donekonečna. Někdy si třeba jen oblíbím písničku ve chvíli, kdy ji slyším poprvé, je to hodně individuální. Jen si vždycky musím zakázat ji poslouchat pořád dokolečka, abych ji měla ráda i dál.. Je to takové odlehčení oproti tématu týdne minulého týdne.. To bylo poněkud z jiného soudku, ale snad se Vám článek i tak líbil.
 


Komentáře

1 xxx xxx | Web | 12. srpna 2014 v 18:20 | Reagovat

Guns a Nirvana :3

2 Bocian Bocian | E-mail | Web | 12. srpna 2014 v 19:49 | Reagovat

Jaromír Nohavica, to je symbol našich rodinných ciest na dovolenku, lepšieho spoločníka snáď nepoznám :-D.
Môj vkus je asi z 80% pop, potom rap, rock a vážna hudba.

3 Skills of Art Skills of Art | Web | 12. srpna 2014 v 19:51 | Reagovat

výběr se mi líbí a souhlasím s tím, že velký citový vztah je k písničce, co hrála při vlastním nástupu na maturiťáku :-)

Hezký večer,
Skills of Art
http://skills-of-art.blogspot.cz/

4 Terka Terka | E-mail | Web | 17. srpna 2014 v 21:54 | Reagovat

Mě se líbí hodně písniček, ale vždycky zapomenu, jak se jmenují a pokaždé, když poslouchám rádio, tak mám pocit, že bych pak měla celý stůl obklopený lístečky. :) Tvůj článek zařazuji do výběru na tema-tydne.blog.cz. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama